Nejznámější mumie v Čechách najdete v Klatovech v kryptách pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, které byly budovány jako součást kostela i gymnázia v letech 1656 - 1676. Měli sem být pohřbíváni nejen členové místního jezuitského řádu, který se kromě kostela postaral také o výstavbu koleje, semináře a gymnázia, ale i příznivci řádu z řad šlechty a měšťanstva. Těla zemřelých se pohřbívala v dubových rakvích vystlaných pilinami a nebožtíci byli ještě obloženi chmelem. To s pomocí unikátních a důmyslných větracích šachet způsobilo proces přirozené mumifikace. Za více jak sto let od vybudování krypt se tam pohřbilo na 200 zesnulých. Nejznámějším z pohřbených je páter Vojtěch (Adalbert) Chanovský z Dlouhé Vsi, misionář působící v jihozápadních Čechách v první polovině 17. století. V roce 1784 Josef II. pohřbívání v kryptách zakázal z hygienických důvodů. Mumie ale pod kostelem ležely dál. Důmyslný ventilační systém, který se podílel na procesu přirozené mumifikace těl, byl však na začátku 20. století poškozen a v důsledku toho se rozpadlo 140 mumifikovaných těl. Ta byla v roce 1937 pohřbena na klatovském hřbitově. Dnes je ventilační systém plně obnoven a o posledních dochovaných 38 mumifikovaných těl pečují konzervátoři. Návštěvníci mohou spatřit 30 mumií. Současná expozice je instalována v původních prostorách krypt a vypráví návštěvníkům příběh barokních jezuitských Klatov. Obsahuje dobové listiny, historické předměty, modely staveb či dokumentární filmy. V nově zpřístupněných částech lze vidět hrobku Koců z Dobrše, cisternu na vodu i systém spouštění rakve do původně nepřístupných krypt. Pietní prostory, kde spočívají mumifikovaná těla, doplňuje seznam pochovaných a panel s nákresem ventilačního systému.
Ještě starší mumie, než jsou ty klatovské – vůbec nejstarší mumie v Čechách - najdete opět v našem regionu, a sice v Kralovicích v kostele svatého Petra a Pavla, což je první renesanční kostel na sever od Alp a současně jediný renesanční kostel v Čechách. První zmínky o farním kostele v Kralovicích pocházejí již z poloviny 13. století. Do současné podoby byl přestavěn v letech 1575 – 1581 tehdejším majitelem panství Floriánem Gryspekem. Florián Gryspek (1509 - 1588) pocházel z jedné z nejstarších bavorských šlechtických rodin, jejíž sídlo Griesbach leží v Dolním Bavorsku, kde tento rod nepřetržitě žije od středověku. Florián se narodil 18. prosince 1509 v Innsbrucku. Jeho otcem byl Georg Griesenbeck z Griesbachu (+ 1525), který v době svého úmrtí patřil k nejstarším úředníkům v dvorských službách habsburských císařů Maximiliána I. a Karla V. Zahájil tak rodinnou tradici Gryspeků jako úřednické šlechty v habsburských službách a na jeho dobré jméno mohl navázat i syn Florián. Vzdělaný Florián udělal skvělou kariéru a to se odrazilo i na jeho majetkových poměrech. Roku 1539 byla plaským opatem Floriánu Gryspekovi zastavena polovina Kralovic, v roce 1543 získal i druhou polovinu Kralovic a zástavní držení mu bylo potvrzeno na čtyři generace. Florián nebyl lakotný a patřil k předním rytířským mecenášům humanistického písemnictví, neboť podporoval nejen četné humanisty, ale také patřil k nevelké skupině "sponzorů", kteří poskytovali prostředky na vydávání českých knih. I když se hlásil ke katolicismu, udržoval čilé písemné styky s věhlasnými evropskými reformátory. Když vstoupil v platnost augsburský mír, znamenalo to "cuius regio eius religio", tedy jaké náboženství vyznává pán země, takové budou mít i poddaní. Gryspek však poddané na svých panstvích nenutil ke své formě víry a dal tak fakticky lidem náboženskou svobodu, pouze však s podmínkou, že každou neděli a svátek musí jít do kostela na bohoslužbu. Česká větev Gryspeků i přes četné Floriánovo potomstvo vydržela jen o něco déle než ony čtyři generace, poslední český Gryspek zemřel roku 1678 v Střeziměři na Klatovsku.
V kapli Nejsvětějšího srdce Páně vznikla expozice o rodu Gryspeků. Nachází se přímo nad hrobkou s mumiemi členů tohoto rodu. V hrobce Gryspeků v Kralovicích je dnes v jedenácti skleněných velkých a jedné malé rakvi umístěno čtrnáct dospělých jedinců a několik torz pohřbených v letech 1588 až 1623. Gryspekové ve své hrobce na věčný klid čekali velmi dlouho. V 60. letech 17. století byla provizorně zazděná krypta údajně otevřena a cínové rakve, ve kterých nebožtíci odpočívali, byly roztaveny a cín byl použit na výrobu píšťal do varhan v plaském kostele. Tím, že těla zůstala ležet v neoznačených rakvích, vzala za své i možnost identifikovat pozůstatky jménem zemřelého, věkem a datem úmrtí. Rakev s datem 1612 naznačuje, že nebožtík zemřel za vlády císaře Matyáše, zatímco smrt zemřelých v roce 1618 a 1622 může být spojena se stavovským povstáním a dobou pronásledování za Ferdinanda II. Prvním, kdo byl do hrobky pohřben, byl zřejmě Florián Gryspek roku 1588. To potvrzují písemné zprávy a nápis na epitafu v mauzoleu nad hrobkou. O dětských mumiích lze právem soudit, že to jsou potomci Floriánových synů a že všichni, kteří zemřeli před rokem 1618, odešli z tohoto světa přirozenou smrtí. Po staletí, kdy návštěvníci měli k ostatkům Gryspeků volný přístup, se k nim příliš uctivě nechovali, nedochovaly se ani původní oděvy nebožtíků. Nakonec v roce 1890 rodina Mettenrichů (majitelů plaského kláštera) Gryspekům prokázala alespoň trochu úcty, kdy nechala nebožtíky uložit do rakví se skleněnými víky a doplnila jejich chybějící nebo poničené šaty. Aktuálně se v hrobce nachází celkem 12 pochovaných těl s hodnotitelnými textilními pozůstatky. Celkem 7 těl má na sobě částečně dochovanou autentickou pohřební výbavu, 4 pochovaní se v současné době nacházejí v sekundárně pořízených „rubáších“ z počátku 19. století a jedno z těl je s dochovanou jedinou oděvní součástkou z doby pohřbu.
Pokud byste přeci jenom zatoužili po mumiích z Egypta, stačí zajet na zámek Kynžvart do Karlovarského kraje. Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v lázeňském trojúhelníku. Uvnitř se nachází kabinet kuriozit, jehož součástí je egyptologické oddělení. Všechny vystavené předměty daroval Metternichovi v roce 1828 egyptský místokrál Muhmad Ali. Ve větší černé dřevěné rakvi, s pozlacenou maskou a zlaceným pásem se starým egyptským nápisem, leží 3500 let stará mumie egyptského kněze Ken Amona – strážce pokladu faraóna Thutmose III. (18. dynastie, 15. století před Kristem.). V mladší hnědé rakvi, zdobené pestrým dekorem, je mumie egyptského kněze Pentahutra. V empírové skříňce uvidíte kolekci staroegyptských idolů a amuletů a také tři malé mumie nilských krokodýlů.
