Proč bychom tohle drama měli pozorně sledovat i v Plzeňském kraji? Protože když v Německu zakašlou, my dostaneme zápal plic! Naše fabriky, exportéři i malé rodinné firmy cítí každý záchvěv německé ekonomiky. Berlínská rozhodnutí o dotacích, energetice nebo regulacích se přelévají přes hranice rychleji než kamiony na Rozvadově. Každé zakolísání tamního průmyslu znamená pro nás, jakožto subdodavatelskou ekonomiku, méně zakázek a nejistou budoucnost.
A jaké Německo zdědí budoucí kancléř Friedrich Merz? Inu, dům je pořád velký, ale základy se povážlivě třesou. Ano, Německo získalo bronzovou medaili mezi světovými ekonomikami, ale spíš než triumf je to šťastná náhoda – Japonsko se prostě propadlo hlouběji. V politických kuloárech se místo oslavného cinkání sklenic čím dál častěji skloňují slova jako stagnace a recese. A pokud se Němci brzy nevzpamatují, může se stát, že se jejich slavná „Lokomotiva Evropy“ změní v odstavený vagón.
Dekády roztočené německé turbíny běžely na levný ruský plyn. Jenže tahle pohádka skončila a Berlín si teď musí zvykat na účty, ze kterých se dělá mdlo i zkušeným průmyslníkům. A zatímco se v Německu spokojeně investovalo jinde, protože se Američané v Ramsteinu starali o bezpečí, teď je všechno jinak. Do oválné pracovny se vrátil realitní cowboy Donald Trump – muž, který považuje diplomacii za sport pro slabochy a sází na hard power. Evropa včetně Německa, dostává jasný vzkaz: „Plaťte si vlastní obranu, my nejsme váš bodyguard zadarmo!“ Do toho se na východě probudil rudý drak – Čína ukazuje svaly a naznačuje, že svět už nebude jen hřištěm Západu. Ohrožení v podobě obchodních válek je patrné.
Jak se budoucí nový kancléř Friedrich Merz vypořádá s dědictvím po své stranické kolegyni Angele Merklové v podobě nezvládnuté integrace imigrantů? Dojde k znovuotevření jaderných elektráren v Německu? Stanou se hranice mezi našimi dvěma zeměmi polopropustné? Tyto a mnohé další otázky jsou teď na stole. Jisté je jen jedno: Budoucí kancléř Merz bude potřebovat koaličního parťáka. A přestože si mnoho pravicových voličů maluje vládu s AfD, jejich naděje mizí v politické realitě. Pan Merz si s nimi do vlády nesedne. Proč? Chladný kalkul. AfD je pro CDU/CSU nebezpečný konkurent, který jí může vysát voliče, pokud ho legitimizuje. A tak přijde jiná, pro pravici poněkud hořká pilulka – partnerství se sociálními demokraty z SPD. Dva různé světy, které ale mohou dát dohromady těsnou většinu, aniž by si navzájem přetahovaly elektorát. A tak se můžeme ptát: Bude to vláda stability, nebo spíš svazek z rozumu, kde se partneři dusí, ale rozvod nepřipadá v úvahu?
Autor: Petr Denk, středoškolský učitel