"Ha ty svatyj Vavřenečku, stojíš na pěkným kopečku..."
Chodské slavnosti a Vavřinecká pouť je největší a nejstarší národopisná slavnost v západočeském regionu a druhá nejstarší v Čechách. Letos slavnosti začínají v pátek 11. 8. a poveselit se na nich můžete až do neděle 13. 8.
Důležitými událostmi v rámci Chodských slavností jsou i slavné mše svaté na Veselé hoře – Vavřinečku, které jsou slouženy pod širým nebem v sobotu i v neděli od 10:00. V sobotu bude mši svatou celebrovat plzeňský biskup Tomáš Holub, v neděli rektor arcibiskupského semináře Praha Radek Tichý.
V průběhu slavností nebude chybět lidová muzika. Návštěvníky potěší Chodský soubor Mrákov, Národopisný soubor Postřekov, Konrádyho dudácká muzika, Domažlická dudácká muzika, rodina sester Kuželkových z Klenčí, dětské soubory z Chodska, pěvecké sbory Canzonetta a Haltravan, Orchestr lidových nástrojů Plzeňského kraje, dechové kapely, Pošumavská dudácká muzika ze Strakonic i další účinkující.
Krásu chodských krojů ve fotografiích Václava Šilhy představí Marta Skarlandtová, kapela Patrola Šlapeto zazpívá v sobotu v 18:00 staropražské písně a přichystán je další ročník Národní přehlídky dudáků. V rámci pravidelného pořadu Ozvěny folkloru se už v pátek od 18:00 představí muzikanti, jejichž tvorba vychází z folkloru a lidové písně: BraAgas, Tomáš Kočko & Orchestr, Circus Brothers.
V sobotu a v neděli večer sdělí na náměstí přítomným každou celou hodinu čas ponocný.
V Domažlicích byly slaveny tři poutě, vedle svatojánské a mariánské, to byla právě pouť svatovavřinecká, která se postupem doby stala nejvýznamnější.
Kapli na památku svatého Vavřince slíbili domažličtí radní vystavět po úspěšném překonání rozsáhlého požáru města v červnu 1683. Stavby se o dva roky později ujala zbožná manželka mistra mydlářského Zuzana Veselá, která poskytla i pozemky na Veselé hoře, památném vrchu, odkud staří Chodové oznamovali do vnitrozemí ohněm vpád nepřítele do země. Kaple byla slavnostně vysvěcena 10. srpna 1685. V následujících letech však chátrala, až byla zcela uzavřena. Zrušení se v rámci josefinských reforem dočkal i barokní kostel, který na jejím místě vyrostl v 60. letech 18. století. Až do poloviny 19. století sloužil objekt jako stodola.
Roku 1851 byl kostel na Veselé hoře znovu vysvěcen a od té doby se datuje i sláva původně předměstské pouti, která časem zastínila i zbývající dvě – svatojánskou a mariánskou. Říkalo se jí někdy také králičí – obyvatelé chudého Bezděkova si místo tradiční husy připravovali k slavnostnímu nedělnímu obědu králičí pečínku. Poutníky, směřující k Vavřinečku, vítaly slavobrány s vycpanými kožkami králíků a nápisem: „Huž sme si ho husmažíli, huž ho táhnem z trouby ven, když ste k nám na pouť přišli, dejte si hned kousek jen“.
Vavřinecká pouť Stupno se koná v sobotu 12. 8. ve Sportovním areálu národní házené ve Stupně.
Doprovodný program pouti zahájí v 14:30 zápas v národní házené, country koncert kapely MARY LOU začne v 16:00. Divadelní představení vhodné pro všechny věkové kategorie Popletená pohádka začne v 19:00. Večer roztančí návštěvníky Robert Jíša Band.
Pouť je cesta za účelem návštěvy určitého poutního místa, které má náboženský význam. Původně byla církevní slavností, konanou na památku světce, jemuž byl zasvěcen kostel či kaple. Od 19. století získala i zábavný charakter, po mši svaté následovala taneční veselice, nechyběly kramářské boudy, vystoupení potulných herců, později i atrakce. Poutě patřily k nejvýznamnějším svátkům obce.
Svatý Vavřinec (latinsky Laurentius), národní světec Španělska a ochránce před ohněm, byl římský klerik, jeden ze sedmi diakonů, kteří byli umučeni při pronásledování křesťanů římským císařem Valerianem v roce 258. Byl zaživa opečen na železném roštu, když odmítl vydat církevní poklad. Během tortury prý křičel na císaře Valeriána, který přihlížel mučení: „Z této strany jsem již dost propečený, obrať mě tedy ještě na druhou stranu a uvěř!“ Svatý Vavřinec je uctíván v římskokatolické církvi, pravoslavné církvi a anglo-katolické tradici (větvi anglikánství); hlavní kostel ve městě Sydney v Austrálii jej má jako svého patrona.
Svatovavřinecká legenda se rozšířila již během 4. století. Mnoho křesťanů drží sv. Vavřince v hluboké úctě. Starokatolická církev v České republice má katedrálu sv. Vavřince v Praze na Petříně.
Sv. Vavřinec je uctíván zejména v Římě, kde patří mezi městské patrony. V Římě je mu zasvěceno mnoho chrámů, dále například katedrály v Janově a v Trogiru. Je patronem knihovníků, archivářů, kuchařů a koželuhů. Je také patronem mnichů z Ampleforth College. Jeho svátek 10. srpna je slaven po celém katolickém světě.
