Dnes nám své preference prozradí Ivo Hucl – básník, esejista, kulturní aktivista a provozovatel čajovny poblíž zámku Kozel.
Nejoblíbenější kniha a spisovatel
Mohl bych vyjmenovat stovky knih i autorů, jejichž dílo mě nějak inspirovalo. V dospívání kniha Ericha Fromma Mít, nebo být? Pak evangelia, Tóra a sútry mahájánového buddhismu. Skrze ně se nejlépe nahlíží do vlastní mysli. A záplava velké světové poezie – Snyder, Wrigth, Pound, Brautigan, Ginsberg, Celan, Wang Wej, Bashó, Plathová, Brodskij, Miłosz, Desnos . Zcela zásadní byl pro mě Herakleitos z Efesu. Z prozaiků se stále vracím k J. L. Borgesovi a esejím Alberta Camuse, Dostojevskému a Buninovi. Covidová klauzura mi umožnila přečíst mistrovsky přeložené romány současných čínských autorů – Nebe nad Lhasou Ning Kchena, Totem Vlka Ťiang Žunga, Čtyři knihy Jen Lien-kche a eseje Cchan Süe Tanec temné duše. Stále větší útěchu mi skýtá Kniha o Cestě a Síle Starého Mistra a Lotosová sútra.
Nejoblíbenější film
S filmy je to stejné jako s literaturou. Snad bych zmínil Nesnesitelnou krutost, Big Lebowski a Po přečtení spalte bratrů Coenů, Tarkovského Oběť, Smoke Vayne Wanga a Paula Austera, Felliniho Sladký život, Padre padrone a Kaos bratrů Tavianiů nebo Jaro, léto, podzim, zima a jaro od Kim Ki-duka. S dcerou Alžbětou máme privátní klub otrlého diváka, ve kterém jsou neoceňovanějšími filmy různé Godzilly, zmutovaní žraloci a pavouci nebo podobné klenoty, například Pokoj Jamese Franca nebo Gorila, natočená podle geniální divadelní hry René Levínského.
Nejoblíbenější hudební interpret a skupina
Když mi loni v létě zemřela máma, napadlo mě, co bych si asi nechal zahrát na pohřbu sám sobě. Asi by to byly dvě „fugy“ od Arvö Pärta – Für Allina a Spiegel im Spiegel, Starless od King Crimson a nějaký cajdák od Toma Waitse, třeba Innocent When You Dream. Skvělý by byl i Hurt od Johnyho Cashe.
Nejoblíbenější jídlo a pití
Mám rád veškeré jídlo, které je připravováno s radostí, z čerstvých ingrediencí a úctou k surovinám. Luxus něco nejíst mají jen lidé v bohatých zemích. Za nejpestřejší a nejbarevnější kuchyni na světě považuji japonskou. Je to dané tím, že v Japonsku bylo historicky velmi obtížné se uživit, proto mají Japonci k jídlu takovou úctu. Za nejoblíbenější pití teď považuji kolekci vín, kterou jsem si nedávno přivezl od mého přítele Jožky Cukra z Boršic a první sklizně čajů z oblasti Darjeelingu v pohůří Himaláje, které přišly minulý měsíc.
Osobnost, která mě nejvíc inspiruje a motivuje
Aktuálně Jiddu Krishnamurti, protože s Ivem Maryškou připravujeme k vydání knihu jeho rozhovorů.
Motto, které mám nejraději
Báseň od japonského mnicha, básníka a kaligrafa Ikkjú Sódžuna: „Nikdo neřekl květinám, aby rozkvetly. Nikdo. Poručíš jim odejít, až jaro skončí?“ Často si též připomínám, že problémy se musí vymyslet.
Nejoblíbenější místo v regionu
Jižní Brdy s Padrťskými rybníky a samozřejmě Šťáhlavice.
7 NEJ Míši Leichta najdete zde.
7 NEJ Ilony Mauritzová najdete zde.
7 NEJ Pavla Režného najdete zde.
7 NEJ Jiřího Kozohorského najdete zde.
7 NEJ Jana Baleje najdete zde.
7 NEJ Jozefa Hruškociho najdete zde.
7 NEJ Martina Dejdara najdete zde.
7 NEJ Miroslava Holečka najdete zde.
7 NEJ Ondřeje Hejmy najdete zde.
7 NEJ Markéty Čekanové najdete zde.
7 NEJ Josefa Adlta najdete zde.
7 NEJ Martina Stránského najdete zde.
7 NEJ Petra Vejvoďáka Vejvody najdete zde.
7 NEJ "Vhrsti" najdete zde.
7 NEJ Michala Jančaříka najdete zde.
7 NEJ Martina Sobotky najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Vogeltanze najdete zde.
7 NEJ Jaroslava Samsona Lenka najdete zde.
Autor: Markéta Hallová