V novém tisíciletí si Češi lehce navykli na to, že inflace není v naší zemi zásadní problém. Toto zvyknutí jim nedělalo větší potíže - od roku 1998 se průměrná roční inflace pohybovala pod 7 % (vrcholem této periody byl celosvětově krizový rok 2008 - 6,3 %).1 Pozitivní vývoj inflace byl navíc podpořen též vítaným vývojem mezd - Češi zažívali období kladných reálných mezd. To znamená, že nominální růst mezd v % byl vyšší než průměrná roční míra inflace, Češi si tak každý rok po mnoho let (zejména od roku 2014) mohli za své příjmy dopřát i výrazně více než rok předchozí (s výjimkou poklesů reálných mezd po celosvětové finanční krizi z roku 2008).
Tento sluncem zalitý vývoj způsobil, že v Česku převládl názor, že inflace již nikdy problém nebude. Tato predikce se však ukázala fatálně mylná. Po covidové krizi se začaly objevovat náznaky, že je v ekonomice příliš mnoho peněz, které nejsou spotřebovávány za zboží a služby (z důvodu tehdejších karantén a uzavírek) a nejsou tak tzv. "kryty". To způsobovalo dynamický nárůst úspor, což zase dovolilo obchodníkům své produkty zdražovat, neboť Češi "na to měli". Další polínko (nebo spíš poleno) pod inflační kotel přidal začátek války na Ukrajině a tím způsobený extrémní nárůst cen plynu a ropy. Tím byl smrtící koktejl dokončen a tvrdý nástup inflace na sebe nenechal dlouho čekat - v roce 2022 a 2023 se průměrná roční míra inflace vyšplhala na hodnoty 15,7 % a 10,1 %. To byla čísla pro mnoho Čechů nepředstavitelná.2
Ještě děsivější se celá situace jeví podaná takto: od ledna 2020 do ledna 2023 činila kumulativní (sečtená) inflace v Česku těžko uvěřitelných 33 %. To znamená, že za situace, kdy pracující člověk neměl žádný růst reálné mzdy, zchudl za tyto tři roky o třetinu (!) - může si nyní dovolit o třetinu méně zboží a služeb, a co hůře, jeho úspory ztratily třetinu své hodnoty.3 Podle mnoha ekonomů bude návrat mzdové hladiny před inflační vlnu posledních tří let trvat roky (někteří odhadují rok 2026, někteří dokonce až rok 2028). U mezd je toto "zhojení" bolestivé rány možné. Jinak je tomu však u úspor - pokud si lidé spořili na spořícím (nebo ještě hůře na běžném) účtu, jejich úspory již nikdy svou dřívější hodnotu nezískají, ta je tak navždy ztracena. Veselejší nálada může panovat u občanů, kteří spoří ve formě investování do akcií a jiných finančních aktiv. Ta rozhodně tak prudkým poklesem hodnoty zpravidla neprošla, a pokud již ano, tak svou hodnotu mohou v následujících letech nabýt (relativně snadno a rychle) 4
Poučení z inflační smršti, která Českem nedávno prošla, by mělo být jednoznačné -odpovědné subjekty (zejm. ČNB) musí být pro futuro připravené pružně, rychle a hlavně tvrdě reagovat na známky toho, že se v naší ekonomice opět rodí něco tak zhoubného, jako je vysoká inflace.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň
3 Viz bod 1.
4 Viz bod 1.