"Česko vymírá" - aneb Česká republika a její důchodový systém pod tíhou demografie. Část II.

Zveřejněno v Názory a komentáře
Od - čtvrtek, 12. prosinec 2024 08:00
"Česko vymírá" - aneb Česká republika a její důchodový systém pod tíhou demografie. Část II. Foto: Getty Images

První částí článku o českém důchodovém systému jsem se snažil ve stručnosti zasadit toto téma do ekonomického kontextu, aby měl čtenář rámcovou představu o tom, jak zásadní výdaje důchody v českém státním rozpočtu představují. Ve druhé a třetí části se podíváme na to, jaký je stav České republiky co do demografie a co nám predikují prognózy.

Již dávno jsou pryč doby, kdy úhrnná plodnost na jednu ženu v Česku dosahovala hodnoty 2,1. Ta je dle matematických modelů nutná pro stabilní populaci1naposledy ji bylo na českém území dosaženo v roce 19802, tedy v éře tzv. Husákových dětí. Od této doby se úhrnná plodnost pohybuje pod touto hranicí. Co to znamená? Jednoduše řečeno, Česká republika vymírá, neboť počet narozených dětí nestačí k tomu, abychom si udrželi populační stabilitu.

Pozorného čtenáře jistě napadne, jak je tedy možné, že má Česko nyní (dle dat ČSÚ ke konci roku 2023) téměř 10,9 milionu obyvatel, tzn. nejvíc ve své historii? Odpověď je prozaická - růst obyvatel není tažen porody, ale migrací. Ta je dostatečně veliká na to, aby "vykryla" propad populace v důsledku nízké úhrnné plodnosti (počet zemřelých je totiž dlouhodobě vyšší než počet živě narozených3).

Nyní k otázce pro důchodový systém kruciální. Jaká je struktura obyvatel Česka? Jak vypadá tzv. český populační strom? Inu, jedním slovem, katastroficky. Za posledních 30 let (1993-2023) je vývoj bez nadsázky alarmující: počet lidí ve věku 65+ se zvýšil o téměř 900 tisíc, věková kohorta 15-64 se co do absolutního počtu prakticky nezměnila a kohorta 0-14 zaznamenala pokles o 280 tisíc (!).4 Tento trend je pro důchodový systém zdrcující, neboť ten je tím dlouhodobě neudržitelný. Na konci roku 2023 tvořili lidé 65+ 20,5 % na celkovém počtu obyvatel Česka, dle projekcí se do roku 2050 číslo dostane na hodnotu 30 % (více jak 3 miliony osob). Zásadní je poměr ekonomicky aktivního (15-64 let) a neaktivního (65+ let) obyvatelstva. Ten je nyní 3:1 ve prospěch pracujících (6 935 475 ku 2 237 322), ale dle všech variant demografických prognóz (nízká, střední i vysoká varianta) se poměr bude jenom zhoršovat.5

Co z těchto dat plyne? Česko čekají samé výzvy, a to výzvy s negativním obsahem - bude třeba vynakládat více prostředků nejenom na důchody jako takové, ale masivní zátěž čeká též zdravotní systém a oblast sociální péče. Další demografické trendy a související problémy budou tématem třetí části článku o českém důchodovém systému.

Mgr. Matěj Novák

absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy