Jen pokud nevíte, že Elon Musk je původně Jihoafričan, vás může překvapit, že jeden z prvních exekutivních příkazů směřuje vůči největší africké ekonomice, která z hlediska strategické spolupráce představuje rozhodně jednoho z nejdůležitějších partnerů USA v celé Africe. Podstatou přijatého opatření je okamžité ukončení americké rozvojové pomoci vůči JAR s argumentem, že od roku 1994, kdy v zemi skončil apartheid, dochází k neustálému zhoršování postavení bílých, kteří čelí nejen diskriminaci, ale také řadě rasově motivovaných trestných činů. Bezprostřední příčinnou bylo pak přijetí nového pozemkového zákona, který má umožnit vládě odebrat farmářům (což jsou zpravidla běloši) bez náhrady jejich půdu. Trump rovněž nabídl Afrikáncům, bělochům holandského a francouzského původu status uprchlíka, kteří sice reagovali odmítnutím, nicméně ne s nepochopením vůči nabídce. USA tak ze dne na den utnuly pomoc ve výši 440 mil. USD, která mj. směřovala na boj s HIV/AIDS. Otevřeně se hovoří o tom, že zamrznutí prostředků může mít katastrofální důsledky nejen pro už nemocné, ale také v rámci prevence, která představuje nejlepší způsob ochrany před nemocí, jejíž rozšíření má fatální důsledky také pro ekonomiku dotčené země.
To, že Trump otevřeně pojmenoval to, co ve společnosti rezonuje posledních několik let a co se projevilo mj. i přelomovým výsledkem loňských parlamentních voleb, při kterých Africký národní kongres, strana spojená s postapartneidním vývojem, významně ztratila, je rozhodně něco, s čím jihoafrická politická reprezentace nepočítala. Jeho rozhodnutí se pochopitelně setkalo s nepochopením, neboť kritici upozornili na to, že nabídnul azyl fakticky těm, kteří v jihoafrické společnosti jsou těmi ekonomicky nejaktivnějšími a nepotýkají se s nezaměstnaností a chudobou. Jinými slovy, ti, kteří mají finanční prostředky si nemají co stěžovat na diskriminaci a už vůbec nemají uvažovat o odchodu ze země, protože by tím ještě zhoršili život svým spoluobčanům, kteří tuto možnost nemají. S určitou nadsázkou bychom mohli tvrdit, že na nespokojenost mají právo pouze ti, kteří jsou nemajetní a kteří svým odchodem nezhorší socioekonomickou situaci zbytku země. Stejně tak je fascinující si uvědomit, že Trump je obviňován z toho, že jeho transakční politika je nemorální a že USA přestanou v následujících čtyřech letech hrál roli globálního četníka. Jeho konstatování, že počínání jihoafrické vlády je přinejmenším neetické, je však považováno za amorální jen proto, že se zastává ekonomicky aktivní části obyvatelstva. Bylo by dobré si ale minimálně uvědomit, že pozemkové reformy v sousedním Zimbabwe vedly k vyhnání bělochů následovaného faktickým krachem země, která je jen odleskem své minulosti a že mezinárodní společenství očekává, že na řešení mizerné situace místních se budou výrazně podílet zejména ti, kteří na to mají, a to jsou USA.
Kritika nové americké administrativy vůči JAR zahrnuje také odmítnutí participace na summitu G20 (20 největších světových ekonomik) v Johannesburgu, což oznámil ministr zahraničí Rubio na síti X s odkazem na fakt, že v JAR dochází k porušování práv soukromého vlastnictví. Kromě výše zmíněného je trnem oku americké administrativě také spolupráce s Čínou a Ruskem, a to jak v rámci platformy BRICS, tak ve vztahu ke kritice vůči Izraeli a jeho počínání v pásmu Gazy.
Jak se budou vzájemné vztahy vyvíjet, je otázkou, na kterou nezná odpověď vůbec nikdo. Faktem ale je, že současný americký prezident má v osobě svého „first buddy“ Muska někoho, kdo zná reálie země lépe, než ti, kteří se dovolávají morálního závazku rozvojové pomoci od USA a ve stejný čas Ameriku lynčují za to, když její morální nastavení je v rozporu s jejími vlastními zájmy.
Linda Piknerová, Ph. D. Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., analytička mezinárodních vztahů, komentátorka a členka projektu Expedice Z101.
