"Mladí Češi nechtějí mít děti" - aneb Česká republika a její důchodový systém pod tíhou trendů demografie. Část III.

Zveřejněno v Názory a komentáře
Od - čtvrtek, 23. leden 2025 08:00
"Mladí Češi nechtějí mít děti" - aneb Česká republika a její důchodový systém pod tíhou trendů demografie. Část III. Zdroj: Profimedia

V minulé části jsem představil základní demografická data, která jsou pro udržitelnost českého důchodového systému značně nepříznivá. Jaké další veskrze negativní demografické trendy lze z datových řad vyčíst?

1) Nárůst průměrného věku žen, ve kterém porodí své první dítě

Za poslední tři dekády se tento ukazatel výrazně posunul - z hodnoty 22,6 (1993) na hodnotu 28,9 (2023). Důvody pro odkládání prvního mateřství možno vidět ve větší preferenci kariéry, životním stylu či potížích s bydlením.1

2) Nárůst průměrné naděje na dožití

I zde vidíme jasný posun tohoto parametru jak v mužské, tak v ženské části populace - u žen z 76,5 let (1993) na 82,8 (2023); u mužů je nárůst o malinko větší - z 69,3 (1993) na 76,9 (2023). Ani v tomto případě není nutné dlouze odhalovat příčiny tohoto trendu - vyspělejší a dostupnější zdravotní péče, zlepšení životního stylu obyvatel a všeobecně čistší životní prostředí.2

3) Celkové stárnutí české populace

Ani třetí index se pro dlouhodobou stabilitu českého důchodového systému neubírá pozitivním směrem - celkový průměrný věk v České republice se zvedl z hodnoty 36,8 (1993) na hodnotu 42,8 (2023). V této hodnotě se promítá zejména nižší porodnost a lepší zdravotní péče.3

4) Klesající počet živě narozených dětí

Tato data lze považovat za vůbec nejvarovnější pro budoucnost České republiky. Po relativně "plodném období" v letech 2005 - 2021 zažívá Česko pád co do počtu živě narozených dětí. A zatím se zdá, že zejména v předloňském a loňském roce se jedná o pád volný. Ve zmíněných letech se počet živě narozených dětí vždy pohyboval nad 100 tisíci a spíše mezi 110 - 115 tisíci. V roce 2022 však nastal zlom, který rok 2023 (již statisticky zcela pokrytý) a rok 2024 (statisticky pokrytý ze 3/4) jenom potvrzují - počet živě narozených dětí klesá: za rok 2022 101 tisíc, za rok 2023 už pouze 91 tisíc.

Podle nynějších propočtů by se za rok 2024 mohlo narodit pouze 82 tisíc dětí, což by loňský rok zařadilo mezi historicky vůbec nejhorší od roku 1785, kdy se tato data statisticky evidují.4 Pokud se tento předpoklad naplní, dojde během dvou let k poklesu o 20 tisíc dětí, což pro představu znamená, jako by najednou zmizelo město jako je Jindřichův Hradec, Vyškov či Mělník.

V souvislosti s tímto je nutné upozornit na nedávno publikovaná zjištění v rámci výzkumu Současná česká rodina.5 Ta výhled ještě více dramatizují: pouze 29 % mladých lidí ve věku od 18 do 39 let, kteří jsou v současné době bezdětní, plánuje (dle dat z roku 2022), že v budoucnu bude mít dítě (oproti 39 % v roce 2020).

Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň

2 Viz bod 1.

4 Např. článek "Ještě horší, než se odborníci báli. Dětí se může narodit nejméně v historii" na serveru Seznam Zprávy.