Protože jinak se nám blíží hrozné třetí výročí od agrese Ruska proti Ukrajině. Naděje na příměří se sice upínají k novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž ukončení Rusko-ukrajinského krveprolévání slibuje do půl roku, ale záležet bude zejména na Putinovi, který za příměří – jak uniklo z Kremlu – pokládá v podstatě kapitulaci Ukrajiny: Měla by Rusku přenechat čtyři rozlehlá území, Chersonskou, Záporožskou, Doněckou a Luhanskou oblast. A dále požaduje omezení ukrajinské armády atd., což bude pro Volodymyra Zelenského nepřijatelné. Tak uvidíme…
Nejstrašnější na tom je, že Rusko Ukrajině ani žádnou válku nevyhlásilo, ničí tuto zemi v rámci jakési „technické operace“. Na tu se asi nevztahuji žádné válečné konvence, podle nichž armády, tedy vojáci bojují na frontě, ale civilní obyvatelstvo má být pokud možno chráněno. Cíleně není ničena ani civilní infrastruktura, jako jsou nemocnice, školy, divadla, elektrárny… To za první světové války platilo.
Po celou dobu ruské agrese Putin posílá bomby na Ukrajinu v podstatě kamkoliv – nyní na začátku tohoto roku dopadaly na Kyjev i Kryvyj Rih v Dnětropetrovské oblasti. - Co mu civilní obyvatelé, kam všude už bombami zasáhl, provedli? Zač je trestá smrtí, zmrzačením a ničením jejich i veřejného majetku? Proč mají mrznout bez tepla, žít bez elektrického proudu, proč se jejich děti mají bát nejen vycházet z domu, ale i v něm být? To si možná ani my neumíme představit. Miliardové škody, stovky mrtvých a zmrzačených.
Proto mě překvapuje ten úbytek morálky, s nímž někteří slovenští představitelé, vedeni místopředsedou slovenské sněmovny Andrejem Danko, jeli do Moskvy a jednali s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o nějakých slovenských zájmech, o Rusko – slovenské spolupráci. S Putinem i jeho Lavrovem a dalšími se jedná pouze o jediném – aby ukončili vojenskou agresi na Ukrajině. Jiné vhodné téma není.
Představme si, že skutečně na základě tlaků velmocí, Ameriky, dojde k nějakému smíru mezi Ruskem a Ukrajinou, k němuž bude Ukrajina víceméně dotlačena, například ukončením vojenské a finanční pomoci, a který bude mít podobu spíš jakési kapitulace. Pak se karta strašlivě obrátí a souzen bude Volodymyr Zelenskyj za to, že téměř tříletým hrdinným odporem vůči ruské agresi přivodil Ukrajině nesmírné utrpení. Protože kdyby takový „smír“ – kapitulaci podepsal hned v únoru 2022, mohla Ukrajina předejít tisícům mrtvých a zmrzačených, miliardovým škodám atd. Tím zloduchem se místo Putina stane on. A uvědomuje si to například Amerika a Donald Trump?
Proto příměří musí vést k tomu, aby Ukrajina mohla zůstat svobodnou zemí. To bych si velice přál, ale nemůžu přijít na to, co my pro to můžeme více udělat.
Autor: Ondřej Vaculík