A co Plzeňský kraj? Tady máme taky růst, ale určitě ne raketový. V posledním čtvrtletí 2024 dosáhla hrubá průměrná nominální mzda 46 767 Kč, což náš kraj staví za Jihomoravský kraj, kde si lidé vydělají 48 807 Kč, ale před Jihočeský kraj, kde je hrubá mzda 45 577 Kč. A jak si vedeme ve srovnání s hlavním městem? V Praze si lidé vydělají průměrně o 13 103 Kč více než v našem kraji (59 870 Kč). Navíc musíme brát v úvahu, že v Plzeňském kraji se daří zejména našemu krajskému městu Plzni, které svým „magnetickým polem vyšších výdělků“ přitahuje kvalifikovanou pracovní sílu ze svého okolí, která pak přirozeně chybí jinde.
Teď se na chvíli podívejme na celkový obrázek. Inflace zpomalila na 2,7 %, což je nadějné. Konečně lidé mohou začít pomalu opět trochu dýchat, protože se zdá, že ceny by nemusely růst tak rychle. Ale neměli bychom si myslet, že jsme takříkajíc za vodou – předchozí inflační vlna byla tvrdá a reálné mzdy jsou stále na úrovni, kde byly před zhruba pěti lety. Takže ano, klesající inflace je vítanou zprávou, ale jsme stále v těžkém boji.
A co náš národ jako celek? Ve skutečnosti je tu dobrá zpráva, ale i výzva. Ti, kteří mají vyšší příjmy, jsou s tímto růstem samozřejmě spokojeni. Průměrná mzda roste hlavně díky těm, kteří vydělávají hodně, podnikají v oblasti nemovitostí, věnují se vědecké a technické činnosti, nebo sedí ve sněmovně. Ti, co mají nižší příjmy, tento růst tak neocení. Tady máme ještě co zlepšovat, abychom zajistili, že růst skutečně zasáhne všechny – od řemeslníka po učitele, od lékaře po malého podnikatele. To je naše výzva, zjednodušeně řečeno – musí to být růst pro všechny, nejen pro vyvolené.
Teď je čas, abychom využili příležitost, pokračovali v růstu a zajistili, že to prospěje všem. Ať už jde o růst spotřeby nebo o zvýšení ekonomické aktivity. Všichni máme svou roli, kterou je třeba dobře zahrát. Tento velký ekonomický příběh začíná u nás samotných.
A co další faktory, které jsou ve hře? K opatrnému optimismu nás může nasměrovat i nový kancléř sousedního Německa, Friedrich Merz (CDU/CSU), s nímž jsme ekonomicky těsně propojeni. Ačkoli si ještě musíme počkat na to, jak jeho konzervativní politiky zafungují, jeho racionální přístup je nadějným příslibem. Na druhé straně je tu nevypočitatelný americký prezident Donald Trump, který střílí celními tarify na všechny strany jako pravý republikánský cowboy, zda to je promyšlená strategie nebo impulzivní jednání, to je otázka. Dlouhodobé výsledky jeho politiky jsou pořád zahalené v mlze budoucnosti. A k tomu všemu se blíží volby do Poslanecké sněmovny. Doufejme, že příští vláda nebude na obtíž podnikatelům, bude hájit české zájmy a podpoří růst mezd napříč celou společností, protože si to lidé po letech ekonomického strádání zaslouží.
Autor: Petr Denk, středoškolský učitel