Studie analyzovala majoritně dopad tří faktorů – ukončení cyklu ekonomické recese po covidové pandemii, příliv uprchlíků v důsledku rusko-ukrajinské války a dynamický rozvoj umělé inteligence. Jaká jsou tedy resumé?
Podle analýzy vznikne v roce 2035 (hlavní referenční časový bod studie) výrazná nerovnováha na českém pracovním trhu – tou dobou se bude na trhu pohybovat dle odhadů 355 tisíc lidí, jejichž pracovní kvalifikace bude taková, že jim neumožní získat práci odpovídající této kvalifikaci. Zároveň však bude současně na trhu chybět 415 tisíc pracovníků s potřebnou kvalifikací, tudíž tato místa zůstanou nuceně neobsazená. Jaké profese budou dle studie v roce 2035 „nepotřebné“?
Půjde například o provozovatele maloobchodních a velkoobchodních prodejen a prodavače, pomocné pracovníky ve výrobě (obé přes 30 tisíc pracovníků), právníky a příbuzné obory (téměř 25 tisíc pracovníků) či kadeřníky, kosmetiky, pracovníky v příbuzných oborech či montážní dělníky výrobků a zařízení (16 a 15 tisíc pracovníků).
Na druhé straně - vysoce nedostatkových, a tudíž velmi žádaných, pracovníků - se ocitnou pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti, pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací či pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (56, 30 a 24 tisíc pracovníků).
Studie odhaduje, že po organické relokaci bude výsledná „mezera“ na českém trhu práce čítat téměř 130 tisíc neobsazených pracovních míst. Mezi nejkritičtější pozice budou patřit učitelé mateřských a prvních stupňů základních škol, všeobecné sestry, porodní asistentky či technici v průmyslových oborech.
Analýza vedle popisu současného, resp. predikovaného stavu, rovněž přináší balík šesti doporučení, která by měla český pracovní trh na blížící se zásadní strukturální změny připravit:
-
upskilling (udržení konkurenceschopnosti, zvýšení produktivity a spokojenosti);
-
reskilling (průběžné vzdělávání) pracovníků ohrožených ztrátou zaměstnání;
-
doplnění chybějících pracovníků skrze zvýšení počtu zahraničních pracovníků; zaměstnanců ve skupině 50 let plus a vyšší zapojení žen během a po rodičovské dovolené;
-
podpora rekvalifikací a zvyšování dovedností zaměřených na umělou inteligenci; integrace ukrajinských uprchlíků do pracovního trhu;
-
zvýšení flexibility vzdělávacího systému pro lepší adaptaci na měnící se potřeby trhu práce.
Je zřejmé, že český pracovní trh čeká v následujících deseti letech řada změn, které promění současný stav v mnoha ohledech k nepoznání. Není však třeba kvůli výše citované analýze propadat panice. To, že tato studie vznikla, je první krok, abychom tyto změny úspěšně zvládli.
Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň