Prevence - pro Čechy nic důležitého?

Zveřejněno v Názory a komentáře
Od - čtvrtek, 13. únor 2025 08:00
Prevence - pro Čechy nic důležitého? Zdroj: Shutterstock.com

K napsání tohoto článku mne inspirovala nedávná reportáž v České televizi, která se týkala prevence v oblasti onkologických onemocnění.1 Čísla v ní prezentovaná byla na jednu stranu pozitivní, na druhou stranu už tolik ne. Určitě pozitivní byla korelace mezi prevencí a procentem úspěšnosti léčby. Je nad slunce jasné, že včasný záchyt zhoubného tumoru je pro přežití pacienta naprosto kruciální. Druhá strana téže mince skýtala poznání o dost smutnější - Češi stále neberou prevenci jako něco, co je zásadní a čeho je třeba využívat na maximum.

 

Nedělám si iluzi, že bychom se někdy v budoucnu dostali na magických (ale velmi potřebných) 100 % využívání preventivních prohlídek, to není realistické v žádné oblasti lidského života, zdravotnictví nevyjímaje, ale nynější stav je jednoduše tragický a pro člověka aspoň průměrně rozumného a zodpovědného nutně nepochopitelný. Pokud se podíváme na kvantitativní vyjádření prevence obecně, vypadá situace následovně: podle průzkumu platformy Ministr zdraví z roku 2023 39 % dospělé populace nedodržuje doporučené intervaly alespoň jedné z pojišťoven hrazených lékařských prohlídek. Dokonce 14 % dospělých nebylo na takového prohlídce ani jednou v posledních 10 letech (!), čímž zcela fatálně zanedbávají péči o své zdraví. Mnohem pozitivnější je pak situace u žen, kdy téměř 75 % z nich dochází alespoň jednou ročně na gynekologickou prohlídku.2

Pokud se zaměříme na data týkající se přímo prevence rakoviny, stojíme si poměrně špatně, konkrétně takto: dle průzkumu společnosti PAQ Research z roku 2022 pouhá polovina dospělé populace byla v posledních 2 letech na prevenčním screeningu rakoviny tlustého střeva, konečníku a děložního čípku. Výrazně lepší situace je ohledně prevence rakoviny prsu - v doporučené periodě se prohlídek na mamografu účastní téměř 75 % dospělé ženské populace.3

Proč tomu tak je? Výše zmíněný výzkum předestřel tři důvody: průměrně 44 % lidí řeší až nastalé problémy (tzn. že vůbec nechápou nebo zcela ignorují smysl prevence), dále lidé neznají správnou (tj. doporučenou) frekvenci prevenčních prohlídek a zatřetí jim v absolvování prevence brání různé bariéry (ordinace příliš vzdálená, nemožnost uvolnění se z práce či nedostatek volných termínů).4 Myslím si, že ani jeden z uvedených důvodů není nepřekonatelný, první dva dokonce velice snadno, je-li vůle.

Závěrem je třeba říci, že pro blaho nás všech je třeba pokusit se tento trend zvrátit. Nejenom, že to našemu zdravotnickému systému (tj. nám jako daňovým poplatníkům) ulehčí finančně, zároveň by to snížilo i personální tlak na oddělení, která s onkologickými pacienty pracují. Ale to jediné důležité je, že prevence může zachránit stovky, možná i tisíce životů každý rok.

Autor: Matyáš Novák, student GFK Plzeň

 

4 Viz bod 3.