Zobrazení položek podle značky: ZČU Plzeň

Stejně jako v dobách covidových pomáhají studenti Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni při uprchlické krizi. Několik desítek z nich pracuje v adaptačních skupinách, přímo na školách, pomáhají s tlumočením, s hlídáním dětí a dalšími činnostmi.

Na útok ruských ozbrojených sil na území Ukrajiny a současnou eskalaci ozbrojeného konfliktu už reagovala také Západočeská univerzita či charita. Pro své ukrajinské studenty a zaměstnance zřídila Univerzita e-mailovou linku podpory, kromě toho se připravuje také na příchod dalších studentů z Ukrajiny. Charita pak vyhlásila veřejnou sbírku na pomoc obyvatelům zasažených oblastí. Z krizového fondu zároveň uvolnila půl milionu korun na bezprostřední pomoc.

Mezinárodní tým v čele s českou vědkyní z Fakulty strojní plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) vyvíjí materiál pro skladování vodíku. Využil by se jako jeho zásobárna v dopravních prostředcích či domech, které si vyrábějí vodík třeba ze sluneční energie. Projekt vedený Ludmilou Kučerovou se věnuje vývoji materiálu schopného pohlcovat vodík za co nejpříznivějších podmínek. 

Odborníci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni vytvořili ve spolupráci s firmou Gepro technologii a softwarové nástroje pro zpracování a souvislé zobrazení starých katastrálních map. Mapy z let 1826 až 1843 si budou moci v budoucnu prohlédnout zájemci na webovém mapovém portálu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni přešla ve středu 24. listopadu na on-line výuku. Vedení fakulty takto rozhodlo s ohledem na epidemickou situaci a také na skutečnost, že charakter vyučovaných předmětů tuto změnu ve formě výuky umožňuje. Informovala o tom mluvčí Západočeské univerzity Šárka Stará.

Sedm sídlištních pahorků, které poskytují obraz o životě na známé euroasijské hedvábné stezce od 1. tisíciletí před Kristem, nalezli archeologoové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v rámci své výzkumné expedice v jižním Kyrgyzstánu.

V čele Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni bude stát i v následujícím čtyřletém období dosavadní děkanka Michaela Krechovská. Pro její setrvání se ve středu 3. listopadu vyslovilo všech 12 přítomných členů 15členného akademického senátu fakulty. Své druhé funkční období zahájí Michaela Krechovská 1. března 2022.

Většina absolventů pedagogických fakult po dokončení studia odchází demotivována mimo školství. Podobná tvrzení se vyskytují ve společnosti a nechybala ani v nedávných předvolebních prohlášeních politiků. Výsledky šetření, které každoročně mezi absolventy provádí Fakulta pedagogická ZČU, ale opakovaně ukazují zcela jinou skutečnost.

Od 2. do 4. listopadu se na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň uskuteční už 24. semestrník tradiční akce Západočeské univerzity v Plzni Univerzitní upír. Darovat krev se chystají studenti i zaměstnanci. Připojit se k nim ale může kdokoliv z veřejnosti.

Další tzv. dlouhou mohylu zkoumají plzeňští archeologové u obce Vražkov na Podřipsku. Ukrývala dva hrobyz pozdní doby kamenné. Společně s nedávno zkoumanou mohylou v Dušníkách představuje další rituální monument, které se v pozdní době kamenné koncentrovaly v okolí posvátné hory Říp. Unikátní projektčeských vědcůzahrnuje vedle archeologického výzkumu inebývale rozsáhlé chemické rozbory půdy. Přináší tak zcela nové informace o bezmála 6000 let starých pohřebních stavbách střední a západní Evropy.

Modrá, červená, světlá. Které slovo do řady nepatří? Pro zdravého člověka hračka, pro někoho, kdo se zotavuje po cévní mozkové příhodě, složitý úkol. Právě pro pacienty s poškozením mozku je určen online softwarový systém BrainIn vědců z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. 

Celkem 37 vynikajících studentů Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy ocenily jejich vysoké školy mimořádným stipendiem. Mezi nimi jsou také známá jména z nedávných olympijských her v Tokiu - lukostřelkyně Marie Horáčková, střelec Jiří Přívratský a atletka Tereza Hrochová. Další z oceněných, plavkyně Vendula Dušková, se zúčastnila paralympiády.

Dosavadní proděkan Vojtěch Aubrecht se stane od ledna 2022 novým děkanem Fakulty umění a designu. Pro jeho zvolení se v tajné volbě vyslovilo všech jedenáct přítomných členů akademického senátu fakulty.

Na 35 interaktivních expozic bude v pátek 10. září na plzeňském náměstí Republiky čekat na žáky základních a středních škol během Dne vědy a techniky, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) za podpory Plzeňského kraje a města Plzně. 

Akce, jejímž cílem je představit žákům a studentům zejména technické a přírodovědné obory z netradičního úhlu pohledu, se koná už šestnáctým rokem. Vědecký festival pro malé i velké se letos uskuteční jen během jediného dne. Expozice ale budou otevřené až do 18 hodin, tak aby si vědecké hrátky užili nejen žáci v doprovodu učitelů, ale v odpoledních hodinách také rodiče s dětmi.

„V posledních měsících se ukázalo, jak významnou roli hraje při výuce osobní kontakt žáka s učitelem i žáků mezi sebou a že vzájemná interakce ke vzdělávání a k výukovým aktivitám patří. Společné poznávání a odhalování tajů nejrůznějších oborů i zážitky, které jsou s ním spojené, to je ve vzdělávání silnou motivací. A právě v tomto duchu, zábavnou a přístupnou formou, žáci a studenti poznávají rozmanité vědní obory také při této akci,“ zve na vědecký festival rektor ZČU Miroslav Holeček.

Návštěvníci se mohou těšit na expozice inovované i zcela nové. Mezi novými mimo jiné jistě zaujme Akustika na vlastní uši Fakulty elektrotechnické (FEL), která ukáže, jaký vliv má na zvuk prostor, v němž se šíří, a co umožňují se zvukem provádět moderní technologie. V expozici Inteligentní oblečení zase návštěvníci uvidí, jak umí chytré oblečení pomáhat hasičům, policistům nebo zdravotníků nebo jak ho lze využít třeba při sportování, a přesvědčí se, že měření teploty, vlhkosti, tepu, tlaku a dalších tělesných funkcí už dnes pro oblečení není žádný problém. 

Celkem bude na náměstí 35 expozic, které vedle fakult a pracovišť Západočeské univerzity připravily také Techmania Science Center, Centrum robotiky, Hvězdárna v Rokycanech a Plzni, nezisková organizace nvias, Gymnázium Stříbro, Církevní gymnázium Plzeň a Střední průmyslová škola stavební.

Unikátní mohylu z doby kamenné zkoumají archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni u obce Dušníky v Ústeckém kraji. Jedná se o takzvanou dlouhou mohylu, která patří k nejstarším v Evropě. Dosavadními výzkumy archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l. Takový nález zatím nemá v Čechách obdoby.

„Mohyla v Dušníkách představuje nejlépe zachovalý pohřební monument tohoto typu v Čechách. Náš výzkum odhalil mohutnou hrobovou jámu, ve které se unikátně dochovaly zbytky dřevěné konstrukce. Podobnou situaci z tohoto období na našem území neznáme,” popisuje význam nálezu vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Archeologové provádějí výzkum ve spolupráci s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Českou zemědělskou univerzitou. Všechny tři instituce spojuje společný interdisciplinární projekt Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. Práce započaly na jaře letošního roku leteckým snímkováním, půdní neboli pedologickou sondáží a geofyzikálním průzkumem. Ukázalo se, že mohyla je asi 86 metrů dlouhá a 26 metrů široká, delší osou orientovaná ve směru východ-západ, přičemž směrem k západu se zužuje na 17 metrů.

„Jarními nedestruktivními výzkumy jsme si udělali představu o podobě mohyly. Podařilo se nám zjistit pravděpodobnou pozici pohřební komory a zachytit asi metr vysoký mohylový násep. Takto vysoké mohylové náspy z doby kamenné se v Čechách nedochovávají. Většina mohyl tohoto období totiž ležela v dlouhodobě zemědělsky využívaných oblastech a jejich náspy byly dávno rozorány nebo záměrně rozebrány,” poznamenává Petr Krištuf.

Samotný archeologický odkryv vybraných částí mohyly začal 7. srpna a podílí se na něm i studenti Západočeské univerzity v Plzni a České zemědělské univerzity. „Výzkum ukázal, že mohyla byla vystavěna na počátku kultury nálevkovitých pohárů nad hrobem dítěte. To bylo uloženo ve skrčené poloze na boku v mohutné, asi metr hluboké hrobové jámě, která měla vnitřní dřevěnou konstrukci. Samotná mohyla pak byla pravděpodobně několikrát upravována a sloužila jako rituální místo po několik staletí,” pokračuje Petr Krištuf. O jmenovaných aktivitách svědčí především nálezy stovek fragmentů keramických nádob před východním průčelím mohyly, které pocházejí z nádob se zatím neznámým obsahem.

Výzkum mohyly u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale též pravěkých půd pohřbených pod ním. Následovat budou další enviromentální analýzy, které archeologům pomohou odhalit způsob stavby mohyly, její přesnou dataci nebo informace o pohřbeném dítěti.

Středověkou sedmnáctimetrovou studnu objevili plzeňští archeologové přímo pod okny své katedry, na dvoře fakulty v Sedláčkově ulici v centru města. Byla zřejmě vyhloubena v době založení Plzně, tedy koncem 13. století a v té době patřila k nejhlubším ve městě. Kromě ní průzkum odhalil část středověkého domu a tisíce předmětů, dokládajících vývoj měšťanských domácností v centru Plzně od 16. do 20. století.

„Nález historické studny v plzeňské památkové rezervaci je významným zdrojem poznání každodenních dějin města Plzně. Unikátní kolekce nálezů, vyzvednutá v průběhu dvou etap archeologického výzkumu na dvoře budovy Fakulty filozofické v Sedláčkově 15, vypovídá o životě Plzeňanů především v období 16.–20. století,“ říká vedoucí výzkumu Lenka Starková z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

První etapa terénního odkryvu proběhla v létě 2020 formou archeologického zjišťovacího výzkumu. V rámci ní byla objevena část středověkého domu, zbořeného v roce 1954, a rozsáhlá kolekce keramických fragmentů z rozmezí 16.–18. století, uložená jako odpadní výplň vápenné jámy.

Na první etapu výzkumu navázala letos v červnu etapa druhá, která byla zaměřená na detailní výzkum kruhového zapuštěného objektu v jihovýchodní části dvora Sedláčkovy 15. Hlubinný archeologický výzkum, vyvolaný havarijní stavem tohoto objektu, posléze určil, že se jedná o středověkou studnu, vyhloubenou pravděpodobně v době založení Plzně, koncem 13. století. „Výzkum se odehrával přímo pod okny katedry archeologie, a nabízel tak studentům možnost výuky archeologických terénních metod přímo v areálu univerzity,“ poznamenává Lenka Starková. Výkopové práce, zajištěné atestovanou firmou BK-Investis, byly ukončeny v předposledním červencovém týdnu. Celková hloubka historické studny dosahuje téměř 17 metrů. Ze spodní části studny byla vyzvednuta rozsáhlá a unikátně dochovaná kolekce artefaktů z období 16.–20. století. Jsou mezi nimi nejrůznější druhy nádobí, ale také broušené sklo nebo fragmenty skleněných figurek. „V některých případech se zřejmě jedná o importy. Jejich původ ještě budeme ověřovat,“ doplňuje Lenka Starková.

„Ve specifickém prostředí bez přístupu vzduchu se dochovaly i hojné pozůstatky organických materiálů včetně dvou vrtaných dřevěných trubek vertikálního čerpacího potrubí. Jeho horní část (včetně kovového sacího ventilu) byla vzhledem k jeho nestabilitě vyzvednuta a bude instalována jako exponát v rámci prohlídkové trasy plzeňského podzemí,“ prozrazuje Lenka Starková. Veřejnost se tak bude moci seznámit s těmito doklady čerpání a rozvodu vody, které tvořily běžnou součást plzeňské vodovodní sítě v období novověku.

„Výzkum odhalil mimořádně bohaté soubory artefaktů, které umožňují doslova nahlédnout do domácnosti plzeňských měšťanů doby národního obrození a průmyslové revoluce, tedy období, kterým se archeologové obvykle nevěnují, což dobře zapadá do jedné ze specializací naší katedry na archeologii novověku a modernity,“ dodává vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka.

Archeologický výzkum zachytil také pozůstatky z období, které je stále v živém povědomí pamětníků, což skýtá možnost doplnit archeologická zjištění poznatky orální historie a antropologie.

Vybrané kolekce nálezů si v září bude moci široká veřejnost prohlédnout v rámci akce Plzeňské dvorky 2021.